Starý lidi jsou taky lidi...

pátek 7. červen 2013 09:15

ilustr. obr. internet

Ovdovělý Karel Dostál byl jedním z poměrně mála dost spokojených důchodců.  S nástupem do penze, pověsil totiž své řemeslo zubního doktora na hřebík a odstěhoval se z Prahy do svého letního bydliště v Mníšku pod Brdy. Měl totiž dost dnešní hektické doby, ty politické rozcvičky a přetahovačky mu lezly krkem a chtěl se konečně  věnovat svým zálibám, malování, rybaření a psaní memoárů...

     Se svým synem Honzou, který byl dosud svobodný a celkem úspěšný advokát se vídal tak dvakrát, třikrát do roka. Dnes se mu chtělo s někým mluvit a tak se rozhodl, zajet si jen tak neohlášeně za synem do Prahy. Honza byl překvapen, když se otec objevil u něj v kanceláři, ale vzhledem k tomu, že právě neměl žádnou klientelu, mohl se otci věnovat.
    
Karel byl veselý a sdílný, Honza byl naopak trochu zaražený a nervózní. Najednou se ozvalo energické zaklepání na dveře a bez vyčkání tam vrazila mladá žena vedoucí za ruku malou asi tříletou holčičkou. Karel zůstal konsternovaně hledět, co se to děje, jeho syn ale hned vyskočil ze židle a s úsměvem je přivítal.
    
Žena mu ve spěchu vysvětlovala, o co se jí jedná: „Honzo, prosím tě, pohlídej mi asi tak do šesti Marcelku, já jsem ve stresu, letím na termín k právníkovi, pak na magistrát a ještě toho musím spoustu nakupovat na neděli. Matka mi totiž dnes vybouchla, je na vyšetření se žílama v nemocnici a ségra je bůhví kde, asi v nějakým fitnesu.“ Honza stačil jen vše odsouhlasit a žena zase rychle vypadla. Když si všiml svého otce s překvapivě tázacím výrazem v očích, začal mu neochotně vysvětlovat:
    
„To je normál, tati, to je jedna moje trochu zbrklá klientka, Ema Doudová.“
    
„Ale jak to, že jí hlídáš dítě?“, podivil se otec.
    
„Ona se totiž rozvádí a momentálně nemá nikoho na hlídání a mně je jí tak trochu líto.“
    
„A proč, když je to tvoje klientka, má navíc ještě jiného právníka?“ nechápal otec.
    
„Protože tím je můj kamarád Standa, kterého jsem jí doporučil, je to machr na rozvody, já dělám hlavně věci majetkoprávní.“
    
STARAKOLEN-2.jpg„Aha, chápu“, usmál se otec, „ten Douda se s ní soudí o to dítě a ona mu ho nechce dát, což se jí nedivím, podívej se, jak je ta holčička hezká a hodná, ani nedutá.“ Načež jí dal barevné tužky ze synova stolu a papíry na malování: „Tady si můžeš, Marcelko, malovat, aby ti tu nebyla dlouhá chvíle.“
    
„Děkuji", řekla dívenka zdvořile. "Marcelka je moc hodná“, dodal Honza, „ale ona jaksi není Doudovo dítě, chápeš?“
    
„Aha, takže Douda se rozvádí, protože, podle testu DNA to dítě není jeho!“
    
„Ne tak docela, táto, ta paní Ema Doudová se rozvádí s Doudou, protože on má dítě se svojí milenkou,  s nějakou René, je to prý Francouzka.“
    
„Tak to je tedy hezký, když se mají dva-tři lidé rádi, ale čtyři už je moc. Ale stejně se ti musím divit, i když to oceňuji kladně, že se tak mirnix-dirnix staráš o cizí dítě!“
    
„Jo, to jsem ti zapomněl říct, táto“, Honza se zhluboka nadechl, „Marcelka je moje dítě!“
    
„Cože? To je tvoje dítě? A to se dovídám až teď, o tři roky později? A s kým proboha?“
     „Ale vždyť už ti to vykládám od začátku, přece s mojí klientkou Emou Doudovou!“
    
„A teď mi řekni, Honzo, otevřeně, hodláš se s ní někdy taky třeba oženit?“
    
„Samozřejmě, že ano, a sice hned jak se rozvede, dřív to přece ani  nejde!“, řekl Honza uraženě.
    
Otec jen kroutil hlavou. Vtom na stole zazvonil telefon: „Haló, Dostál, ano, ano, jéžišmarjá, ano hned tam letím! Táto, zapomněl jsem,...“
    
„Jak vidím, ty pořád něco zapomínáš, i říct mi, že jsem už tří roky dědou!“, zaburácel otcův hlas.
    
„Táto, prosím tě, všechno ti vysvětlím, ale teď mám stání u soudu, takže, buď tak hodnej a postarej se nějak o svoji vnučku asi tak do šesti, aspoň se líp seznámíte. Jo? Díky moc a já běžím, ahoj!“
    
„Tak, Marcelko, já jsem tvůj děda Karel....ájéje...to je hezkej koníček, co jsi namalovala.“
    
„To neni koníšek, to si ty!“
    
„Ajó, celej já, máš pravdu, ale já jsem taky mimo to, kouzelnej dědeček a já tě, princezno, zvu teď na kafe, totiž na zmrzlinu a sebe na kafe a když budeš pořád takhle hodná, tak ti budu povídat pohádku o princezně se zlatou hvězdou na tom... né na klopě, na éé...“
    
„Na čelíčku a vo plincovi Bajajovi“, ožila se zájmem Marcelka.
    
„Správně, Marcelko,  a navíc tam figurují další princové: Dlouhý, Široký a Krátkozraký...“
    
„Ne dědo, to nejsou plincové, ale takoví páni, a eště je tam zlej dlak, takovej zelenej!“
    
„Výborně, Marcelko! Ještě, že se tak dobře vyznáš, vidím, že si budem rozumět.“

STARAKOLE-3.jpgKdyž pak spolu seděli v kavárně u stolku a Marcelka mlsala zmrzlinu, vyprávěl jí děda svým tápavým způsobem jakousi pohádkovou směs z toho, co si ještě pamatoval z dětství. Marcelka ho musela neustále opravovat, když tam zmotal Červenou Karkulku se Smolíčkem, ale oba se přitom náramně bavili. Najednou Marcelka ukazovala ručičkou někam za něj a volala: „Teta Klála!“
    
Otočil se u viděl tam přicházet jakousi mondénní dámu, tak honem okřikl Marcelku: „Ne, to asi není teta Klára, Marcelko, to je nějaká jiná paní.“ Jenže ta si jich už všimla a zamířila si to přímo k jejich stolu: „Marcelko, co ty tady děláš, kdepak máš maminku?“ Načež se otočila na Karla přísným pohledem a řekla rázně: „A vy jste kdo, pane?“
    
„Promiňte, madam, nejsem pedofil, já jsem její dědeček Karel, ale kdopak jste asi vy? O to tady běží!“
   
„Já jsem její teta Klára, ale pokud je mi známo Marcelka nemá žádného dědečka a už vůbec ne Karla!“
    
„Máte pravdu, madam, já jsem to až do dneška taky nevěděl,“ řekl Karel odevzdaně.
   
„Řekněte mi, pane, jak vám to mám proboha věřit, když se tu dnes všude pohybují odporní lidé a bůhví jaká verbež?“
    
„Stačí vám, madam, když vám řeknu, že biologickým otcem Marcelky je JUDr. Jan Dostál, což je můj biologický syn...“
    
„Tak teď už vám věřím“, oddychla si teta, „moje sestra Ema je typická zmatkářka, je vdaná deset let s tím výpitkou Doudou, děti nemají, ale každý z nich má nějakou vedlovku!“
    
„Co to je vedlofka?“, ozvala se Marcelka. Klára i Karel se na sebe podívali a teprve si uvědomili, že je tu dítě, které připoslouchává. „No, to je tak, Marcelko“, snažil se děda vyřešit kvadraturu kruhu, „víš to je taková –éé– kytička!“
    
„Taková čelvená?“
   
„Ano, taková jako pampeliška, jenže pampeliška je žlutá. Víš co, já ti ji ukážu, ty rostou tam kde já  bydlím, sedneme si teď do auta a pojedeme tam. Chceš?“
    
„Jo, pojedeme autem plyč a já si je natlhám:“ Teta Klára se však pro jistotu zaháčkovala:
    
„Já koukám, jak to s dětmi dovedete – a mohla bych jet s vámi na ty kytičky?“
    
„Samozřejmě, madam, takže jedem, je to jen pětadvacet kilometrů, ale v šest musíme být zase nazpět v kanceláři u Honzy, kam se taky dostaví maminka Ema. Ti se budou divit!“

 STARAKOLEN-5.jpgV Karlově chalupě se oběma návštěvnicím líbilo, navzdory jejich tak rozdílnému věku. Marcelka se vrhla na kytičky, kterých bylo všude kolem chalupy dost a Klára hodnotila vzhled i umělecký „pořádek“, který tvořil tak zvláštní atmosféru jeho příbytku.
  
„Kláro, sedněte si třeba tady na ten gauč nebo venku na verandu a něco si přečtěte, tedy módní časopisy tu nemám, ale třeba o lovu lososů v Kanadě, já zatím ohřeju proletářský oběd, mám tu od včerejška segedýnský guláš...
"Jé, tady na parapetu jsem našla takové hezké dřevíčko a je na tom napsáno antibouch, co to je?" zeptala se Klára.
"Jó, to je můj vynález", smál se Karel, "když je větrno a já si chci otevřít okno, tak ho za ten háček pověsím na okenní pant a okno je fixováno a nemůže se větrem přibouchnout."
"To je geniální, Karle, hned bych vám za to..." a do toho tam vběhla Marcelka s kytičkami: "Dědo, to sem tu natlhala plo tebe a taky plo tetu Klálu!"

A potom došlo, při pivě a guláši, ke sblížení dvou osudem spřízněných duší, vdovy a vdovce, kteří se najednou z ničeho nic od tohoto dne, pomalu ale jistě, začali stávat vzájemně sympatičtějšími. Nakonec se otec se synem vsadili, kdo se z nich dříve ožení – a vyhrál to těsně o týden - otec!

 http://www.youtube.com/watch?v=MKCyUe4syc4

 

Mirek Toms

Mirek T.A pak také milá Lady Mi.22:297.7.2013 22:29:14
La.MichaelaV tom případě milý Mirku T.nesmí chybět :20:555.7.2013 20:55:10
Mirek T.Ano, milá Lady Mi.11:585.7.2013 11:58:00
La.MichaelaMilý Mirku T.16:354.7.2013 16:35:00
Mirek T.Lady Michaelo, velký dík za ten odkaz,12:034.7.2013 12:03:49
Mirek T.Marku, díky za Vaše slova,22:053.7.2013 22:05:58
La.Michaela...o co je víc lásky,o to je méně nenávisti21:543.7.2013 21:54:05
Marek TrizuljakMirku, teď jsem nahlédl do diskuse.21:423.7.2013 21:42:54
Mirek T.Monique, je to dnes už sice vzácné,18:213.7.2013 18:21:55
Monika PetrákováMirku,18:103.7.2013 18:10:37
Mirek T.Ano, Jaruš, láska kvete v každém věku,10:492.7.2013 10:49:55
JarkaNo samozřejmně,21:011.7.2013 21:01:48
Mirek T.Marku, moc si vážím toho,20:0229.6.2013 20:02:40
Marek TrizuljakMirku, Vaše příběhy mají vtip19:2429.6.2013 19:24:18
Mirek T.Milá paní Ivano,10:0529.6.2013 10:05:49
IvanaHezké,06:4829.6.2013 6:48:30
Mirek T.Děkuji, Ludmilo,14:0228.6.2013 14:02:32
Mirek T.Muliško, asi jak správně tušíš,14:0128.6.2013 14:01:17
LudmilaVase clanky ctu vsecky,13:3728.6.2013 13:37:49
MuliškaPěkný příběh,13:1528.6.2013 13:15:55

Počet příspěvků: 24, poslední 7.7.2013 22:29:14 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Mirek Toms

Mirek Toms

Píši převážně optimisticky, někdy s nádechem romantiky, o příjemných i komických stránkách lidského života... Čtenáři, kteří mají zájem číst tyto mé články a cirka 250 dalších, ovšem bez vulgárních komentátorských vycpávek, najde je na následujících 3 adresách:

http://mirtoms.blogspot.com http://mirtoms1.blogspot.com http://mirtoms2.blogspot.com *********************************************

REPUTACE AUTORA:
9,85 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.