Těžká doba (Z mých memoirů)

pátek 15. leden 2016 08:28

Mirek T.

Celý Protektorát i válku a ještě kus po ní, jsme bydleli v Praze-Podolí, Na Pekařce, v tom nejhorším bytě z celého mého života.  Byl to vlhký, studený suterén, 2 malé pokojíčky, kuchyňka, bez koupelny a  WC na chodbě. Vzniklo to nechtěně, totiž v době mobilizace (1938), se moji rodiče hodlali přestěhovat z centra Prahy raději na okraj města, neboť podlehli panice, že Praha bude v blížící se válce těžce bombardována německým letectvem. Na Vinohradech jsme bydleli v krásném domě, třetí patro s výtahem, 2 pokoje kuchyň, koupelna, WC, ústřední topení. Rodiče uvěřili slibu známých, kteří právě zakoupili polovinu dvojvily v Podolí, že nám tam pronajmou byt ve druhém patře stejných kvalit, jak máme zde, navíc s balkonem. Jenže sliby byly chyby.  

Celý tento plán měl jeden "malý" zádrhel, že k termínu našeho stěhování nebyl nám slíbený byt dosud volný, ale zato byl volný podřadný byt v suterénu. Bylo nově dohodnuto, že se pro první kvartál nastěhujeme do suterénu a v příštím kvartálu se přestěhujeme do mezitím uvolněného bytu ve 2.poschodí. Jenže do toho se vdala sestra paní domácí a podle pravidla bližší košile než kabát, dostali nám slíbený byt, ti novomanželé a my jsme zkysli v suterénu. Za Protektorátu, během války i po ní nebyly vůbec žádné byty v Praze k dostání a tak naše čtyřčlenná rodinka bydlela v této noře dlouhých jedenáct let!

Sobota 5.května 1945.
Po snídani mě matka poslala na Pankrác do biografu Radost, abych koupil na dnes odpoledne vstupenky na film "Funebrák" s Vlastou Burianem. Lístky jsem koupil, ale netušil, že ten film neuvidíme a lístky necháme propadnout. Cestou domů na mne volal jeden pán: "Hochu, vyřiď doma, že je konec války, Američani jsou už u Berouna!" Odpoledne jsme uslyšeli z radia od sousedů (vlastní radio jsme neměli), volání o pomoc ze studia českého rozhlasu: "Voláme všechno české, přijďte nás bránit proti esesákům!"

Neděle 6.května 1945.
Otec odešel stavět barikády a v dálce se ozývaly detonace šrapnelů. Najednou u nás zazvonili tři chlapi a nesli na nosítkách mrtvou mlékařku, paní Hájkovou: "Můžeme zatím tady někde u vás baráku nechat tuhle paní?" Otevřeli jsme jim a paní Hájková byla prozatímně uložena na podlahu v prádelně. Zároveň nás tito muži varovali, abychom nezůstávali doma a šli se schovat do některého z činžáků cestou k tramvaji. Němci totiž prchají od Pankráce směrem sem a vypalují vilky a střílejí jejich obyvatele. Máti a my dvě děti, (13 a 6) jsme rychle vzali to nejnutnější a hnali dolů do Dvorecké ulice. Tam v činžáku jsme požádali zdejší obyvatele, aby nás pustili do sklepa. Ve sklepě bylo plno žen a dětí, muži byli někde na stavění barikád. Jedině starý jednonohý trafikant pan Kapusta si vlezl do uhlí. Některé ženy remcaly, že kvůli němu nás esesáci postřílí všechny, ale on prohlásil: "Já už jsem svoje zdraví obětoval v první světové válce a teď už bojovat nebudu!", a přiklopil se neckami. Pak přišla strašně dlouhá a studená noc a my schouleni do uzlíčku a zabaleni jen v tenkých dekách, jsme mrzli na kamenné podlaze sklepa.

Pondělí 7.května 1945.
Ráno jsme od lidí v baráku dostali každý hrneček horkého čaje a v baťůžku z domova jsme měli suché vdolky, poněkud zdemolované tím, že jsem je měl v noci pod hlavou. Pak přišlo nejhorší překvapení, děsivé bouchání na domovní dveře a německý řev: "Aufmachen!" (Otevřít!). Všichni strnuli, někdo řekl: "Pst, tiše ať si myslej, že tu nikdo není!" Jediná moje máti zachovala rozvahu: "Oni ty dveře vyrazí, já umím německy, jdu se jich zeptat, co chtějí" a šla po schodech nahoru k domovním dveřím a já se plížil za ní. Když odemkla dveře, stáli tam dva dost zdrchaní vojáci a řvali: "Wasser!" Máti jim rychle vysvětlila, že jim vodu donese, aby moment počkali. Vrátila se do sklepa, vysvětlila o co se jedná a jedna paní z přízemí šla s ní do svého bytu a natočila do velkého polévkového hrnce vodu, načež ji máti předala těm vojákům. Ti se pořádně napili a zbytkem vody si opláchli obličeje a odtáhli dál. Nebezpečí bylo zažehnáno, ale mizerná nálada lidí se obrátila proti mé matce. Jedna fanatická husa řekla: "Němci nám vraždí naše muže na barikádách a my jim tady lezeme do zadku a dáváme jim vodu!" A moje máti se musela rozčílit: "A kdyby ty dveře vyrazili a nás tady všechny postříleli, tak by to bylo lepší?" Načež jsme se sebrali a vrátili se domů.

Úterý 8.května 1945.
Do Prahy přijeli "Vlasovci" a situace se v našem celém okolí uklidnila, jenom rozkládající se tělo paní mlékařky začalo být cítit v celém domě. Náš otec se vrátil živ a zdráv a všichni jsme byli rádi, že to nejhorší je za námi.

Středa 9.května 1945.
To už se jen vítali Rusové a kdekdo se seznámil s ruštinou: "Davaj časy!"

>>>>>>>>>> kus z textu V+W <<<<<<<<<<<<
Lid vyhrál svorný boj a Němcům zvoní hrany,
jen co vychladne znoj, národ se dělí v strany,
a strany mají sekretariáty,
lid se tam hrne, můj ty Tondo zlatý!
Kdo to tam sedí pod zadnicí křeslo?
Čehona Václav,  v ruce třímá veslo,
a v hubě heslo - zas mu to vyneslo! 

https://youtu.be/9OgDaG1xmOY 

Mirek Toms

Mirek T.Milá Jaruško, žijeme ve světě naruby...10:5418.1.2016 10:54:55
SvatavaJarko, s tím se setkávám i v běžném10:4318.1.2016 10:43:00
JarkaJak vidím,10:3318.1.2016 10:33:13
bingoPotrefená husa?21:1717.1.2016 21:17:21
ZuzkaAno, burani kejhají18:1717.1.2016 18:17:00
Mirek T.Suzanne, u Vás nepoužívám zdrobnělinu,14:5917.1.2016 14:59:53
ZuzkaVzpomínky13:5217.1.2016 13:52:22
Mirek T.Lídě V.11:1417.1.2016 11:14:14
Mirek T.Paní Alence Heidenreich10:4817.1.2016 10:48:31
Lída V.Děkuji!10:1017.1.2016 10:10:11
Helena S.Doufám, že09:2517.1.2016 9:25:50
alena heidenreichVas clanek je pekny,03:5417.1.2016 3:54:28
Mirek T.Ó, značka V.Čech se probrala ze Silvestra!22:3116.1.2016 22:31:30
Mirek T.Ad bingo:22:2216.1.2016 22:22:53
V.ČechOPRAVA22:1016.1.2016 22:10:04
V.ČechBingo! A žaloby se už sepisují …22:0516.1.2016 22:05:17
Mirek T.Díky za komentáře22:0216.1.2016 22:02:22
bingoPane Tomsi, vy budete nespokojený vždy21:1616.1.2016 21:16:03
Pavel KonzbulPěkné vzpomínky20:4516.1.2016 20:45:38
Vašek VašákMirku, je dobře,09:4316.1.2016 9:43:30

Počet příspěvků: 27, poslední 18.1.2016 10:54:55 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Mirek Toms

Mirek Toms

Píši převážně optimisticky, někdy s nádechem romantiky, o příjemných i komických stránkách lidského života... Čtenáři, kteří mají zájem číst tyto mé články a cirka 250 dalších, ovšem bez vulgárních komentátorských vycpávek, najde je na následujících 3 adresách:

http://mirtoms.blogspot.com http://mirtoms1.blogspot.com http://mirtoms2.blogspot.com *********************************************

REPUTACE AUTORA:
10,06 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.