Pro dívčí úsměv...

pondělí 4. květen 2009 00:30

      Ve druhé třídě obecné, dnes tedy základní školy, v Praze-Podolí, čili ve věku osmi let, jsem poznal svoji první velkou lásku, která trvala celé dva roky. Dívka mých snů a nejbujněších fantazií se jmenovala Evička Řezníčková. V tomto příběhu tedy hraje Ona hlavní roli. Můj spolužák Vláďa Schlitter hraje roli negativní a já hraji „klaďáka". Učitelka pak v roli vedlejší a ostatní spolužáci jako pouhý kompars.

    Vladimír Schlitter seděl se mnou v lavici a trpěl komplexem ze své vady řeči. Místo hlásek „r" a „l" vyslovoval „v" a shodou okolností právě tyto nešťastné dvě hlásky měl ve svém jméně celkem čtyřikrát. Takže, když se ho někdo, kdo ho ještě neznal zeptal, jak se jmenuješ řekl: „Vvadimív Švitv", což mu pochopitelně nikdo nerozuměl. Ještě to křestní jméno si eventuálně mohl domyslet, ale to příjmení bylo pro každého zcela nesrozumitelné. V tom byla jeho smůla, protože kdyby se jmenoval třeba Jan Kosík, nanastal by mu vůbec žádný problém s představováním a možná, že by ani žádný komplex neměl. 
D-2.jpg
    Když někdy něco nesrozumitelného zašišlal při vyučování, třeba místo orel řekl ovev, nebo když chtěl říct, že dostal k Vánocům kapslíkový revolver, vysoukalo se z něj „vevouvev", celá třída řvala smíchy a mně ho bylo tak trochu líto. Nedalo mi to a vyslovil jsem to za něj správně. Naše paní učitelka mě měla ráda, často mne chválila, byl jsem u ní trvalý jedničkář. Přitom jsem ovšem nebyl šprt. Dával jsem jenom pozor při vyučování, protože mně to bavilo a doma jsem se pak nemusel vůbec nic učit. Máti se kolikrát divila, jak to, že se doma nikdy nic neučím, stále skáču venku s klukama na paloučku zvaném „Posvaťák" a přitom mám samé jedničky. Učitelka mne jednou dokonce pochválila i za to, že se snažím pomoct Schlitterovi s jeho výslovností, jenže on se patrně cítil ještě více zahanben. Dostal na mne zlost, kterou si vyléval různými zlomyslnostmi. Udělal mi třeba úmyslně kaňku do sešitu, nebo vysypal obsah mé aktovky na zem či potrhal a zohýbal listy v mé čítance, čímž mi nadělal tak zvané „oslí uši".

DIVCI-3.jpeg    Když potom postřehl, že se mi líbí Evička Řezníčková, začal pro ni vyrábět z papíru různé harmoniky, vlaštovky a čertíky, aby mi ji přebral. Jenže Evička naštěstí trpěla více na mne, protože jsem dovedl dobře malovat. Chodila za mnou do lavice a chtěla, abych jí namaloval různé kočičky, pejsky a papoušky, v čemž mi Schlitter nemohl konkurovat, maloval totiž jak prase levou zadní.
    Jednou o přestávce se spor mezi námi natolik vyostřil, že mně napadl pěstí do nosu a přihlížející Evička, když spatřila, že mi teče krev z nosu, na mne křikla: „Nenech si to líbit, Tomsíčku, a dej mu do huby!" To mně dodalo onu potřebnou vzpruhu, utřel jsem si kapičku krve pod nosem do kapesníku a vrhl se na Vláďu oběma pěstmi jako boxer. Vžil jsem se do toho, že jsem v ringu. On začal také boxovat, ale já měl větší kuráž i vztek a začal jsem do něj bušit s takovou kadencí, že on překvapeně couval a už jenom na obranu mával rukama. Celá třída udělala kolem nás kruh a začala mi hlasitě fandit, asi proto, že jsem byl menší. Když jsem mu dal poslední pecku do brady, všiml jsem si, že se na mne Evička podívala s milým obdivem v očích a nadšeně mi zatleskala. Franta Ulík ke mně skočil zvedl moji pravici a zařval:"Vítěz!"
DIVCI-4.jpgDo toho tam vletěla naše paní učitelka, která slyšela už na chodbě hurónský řev v naší třídě. Okamžitě jsme se rozprchli do svých lavic, paní učitelka si stoupla na stupínek a zeptala se přísně prvního kluka na kraji: „Co to tady bylo za kravál?"
    „Prosím, Toms se pral", žaloval tento žáček, de facto pravdivě.
    „Jo, Toms, že se pral? Tak to ti akorát tak věřím!" Podívala se na mne a asi z mého provinilého obličeje musela poznat, že to tak bylo, ale nezeptala se mě, řekla jen: „Sednout! A příště tady bude o přestávce klid, rozumíte, nebo bude zle!"
    Já byl v sedmém nebi, poznal jsem prvně jaká je to krása takový obdivný úsměv milované dívky...

http://www.youtube.com/watch?v=zLkCWT2neuI

Mirek Toms

Helena S.Ale Mirku,15:074.5.2009 15:07:24
Mirek T.Takže, Helenko S.,14:254.5.2009 14:25:13
Helena S.Mirku, to jste měl13:464.5.2009 13:46:10
Mirek T.Zuzanko, dávám si ruku na srdce11:104.5.2009 11:10:52
Mirek T.Helenko, to bylo krásné10:584.5.2009 10:58:47
Mirek T.Pane Hejno,09:584.5.2009 9:58:01
Mirek T.Naďo, a co když09:554.5.2009 9:55:18
zuzanaasi jste to myslel dobře09:254.5.2009 9:25:22
helenaoprava09:094.5.2009 9:09:48
helenaPřipomněl jste mi09:084.5.2009 9:08:24
josef hejnaNojo, já v tomhle věku tak maximálně08:404.5.2009 8:40:59
NaďaNo jo Mirku,08:394.5.2009 8:39:45

Počet příspěvků: 12, poslední 4.5.2009 15:07:24 Zobrazuji posledních 12 příspěvků.

Mirek Toms

Mirek Toms

Píši převážně optimisticky, někdy s nádechem romantiky, o příjemných i komických stránkách lidského života... Čtenáři, kteří mají zájem číst tyto mé články a cirka 250 dalších, ovšem bez vulgárních komentátorských vycpávek, najde je na následujících 3 adresách:

http://mirtoms.blogspot.com http://mirtoms1.blogspot.com http://mirtoms2.blogspot.com *********************************************

REPUTACE AUTORA:
9,96 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.